Veletrh SILMO Paris se dlouhodobě věnuje technologickým trendům v oboru oční optiky. Svoji analýzu shrnul do tzv. white paperu SILMO Next (2023–2025), který si můžete přečíst na stránkách veletrhu. Jeho autory jsou Sébastien Brusset a Jean-Luc James. Přednáška na toto téma zazněla v sobotu 30. května v Praze na Dni SČOO v podání Sébastiena Brusseta.

Optický průmysl vstupuje do období zásadní transformace. Podle analýzy SILMO Next už brýle nejsou pouze zdravotnickou pomůckou nebo módním doplňkem – postupně se mění na digitální rozhraní propojující člověka s okolním světem i technologiemi. Tento článek přináší přehled klíčových trendů, příležitostí a rizik, které budou určovat budoucnost oboru až do roku 2030.

White Paper SILMO Next / Futurology

White Paper SILMO Next / Futurology

Brýle jako rozhraní, ne pouhý produkt

Tradiční vnímání brýlí se rychle mění. Díky technologickému vývoji se z nich stává multifunkční zařízení, které dokáže:

  • zobrazovat informace (rozšířená realita),
  • sbírat data o uživateli i okolí,
  • poskytovat asistenci pomocí hlasu nebo AI.

Dochází tak ke konvergenci klasických brýlí, chytrých zařízení a XR headsetů. Některé projekty dokonce aspirují na to, aby brýle v budoucnu nahradily smartphone. Zásadním faktorem je také vstup technologických gigantů, kteří přinášejí silné softwarové ekosystémy, práci s daty a umělou inteligenci – a současně narušují tradiční distribuční modely optiky.

Technologie zatím nenaplnily svůj potenciál

Přestože vývoj postupuje rychle, běžné využití chytrých brýlí stále naráží na limity:

  • hmotnost a ergonomie zařízení,
  • výdrž baterie,
  • nedostatečná miniaturizace,
  • nejasně definované přínosy pro běžného uživatele.

Klíčem k úspěchu proto nebude jen technický pokrok, ale srozumitelnost a praktická využitelnost v každodenním životě (např. zdraví, práce nebo mobilita).

Velký potenciál zejména ve zdravotnictví – ale musíme zmínit i rizika

Chytré brýle mohou výrazně pomoci například:

  • lidem se zrakovým postižením (navigace, titulky, čtení),
  • při monitorování zdraví a stárnutí,
  • při kompenzaci kognitivních poruch.

Současně ale existují rizika:

  • digitální únava a přetížení informacemi,
  • závislost na technologii a oslabení vlastních schopností,
  • psychologické dopady „filtrované reality“.

Úspěšné produkty budou ty, které podporují člověka, nikoliv ho nahrazují.

Umělá inteligence jako klíčový faktor

AI je hlavním prvkem, který může z chytrých brýlí vytvořit skutečně užitečný nástroj. Umožňuje:

  • kontextové porozumění situaci,
  • personalizovanou asistenci,
  • prevenci a podporu zdraví.

Očekává se, že podobně jako u chytrých hodinek, i zde rozhodne jasně uchopitelný přínos pro uživatele, zejména v oblasti zdraví. Důležitá bude rovněž důvěra – transparentnost, kontrola nad daty a etické využití.

Ekologie a odpovědnost

S nástupem chytrých brýlí rostou i environmentální výzvy:

  • složitější životní cyklus produktů,
  • problematická recyklace,
  • vyšší uhlíková stopa.

Řešením jsou:

  • modulární konstrukce,
  • opravitelnost,
  • důraz na dlouhou životnost a udržitelnost.

Nová role optika

Zásadní změnou projde i samotná profese optika. Ten se může stát:

  • poradcem pro digitální vidění a technologie,
  • průvodcem při výběru a používání zařízení,
  • odborníkem na zdraví, data a digitální hygienu.

Současně se otevírají nové obchodní modely v podobě:

  • předplatné služeb,
  • spolupráce s pojišťovnami či zdravotnictvím,
  • specializované produkty pro konkrétní skupiny zákazníků.

Hlavní rizika pro obor

White paper upozorňuje na několik zásadních hrozeb:

  • ztráta kontaktu se zákazníkem kvůli online prodeji,
  • vnímání chytrých brýlí jako „zbytečného gadgetu“,
  • prohlubování digitální nerovnosti,
  • nedostatečná regulace v oblasti zdraví, etiky a dat.

Scénáře vývoje do roku 2030

Studie nastínila tři možné směry:

  1. Dominance technologických platforem
    Velké firmy ovládnou trh, optici ztratí význam.
  2. Evropská cesta odpovědných technologií
    Důraz na etiku, zdraví a udržitelnost – posílení role optiků.
  3. Fragmentovaný trh
    Technologie se prosadí jen v některých segmentech (zdravotnictví, průmysl).

Co z toho plyne?

Optický trh stojí na křižovatce zdravotnictví, technologií a společenské odpovědnosti. Chytré brýle a umělá inteligence nejsou krátkodobý trend, ale změna, která přetváří celý obor.

Budoucnost bude záležet na tom, kdo:

  • dokáže pochopit nové potřeby zákazníků,
  • přijme technologické inovace,
  • a zároveň zachová důraz na zdraví, etiku a udržitelnost.

Optika se mění z prodeje produktu na komplexní službu propojující zdraví, data a technologie – a kdo se přizpůsobí, ten získá konkurenční výhodu.

Zdroj: SILMO