Stav cév v zadním segmentu oka může indikovat demenci, jak ukázalo mikrovaskulární měření sítnice.
Studie novozélandské University of Otago zkoumala spojitost mezi zrakem a demencí. Výzkumníci zjistili, že cévy v zadním segmentu oka nazývané retinální mikrovaskulatura mohou v předstihu naznačovat riziko vzniku této choroby.
Spoluautorka studie Dr. Ashleigh Barrett-Young z katedry psychologie upřesnila, že výzkum pokračuje po celém světě, jeho výsledky se zatím tedy ještě nepropsaly do praxe. Uvedená zjištění navazují na předchozí práci členů týmu.
„V naší studii jsme se zaměřili na sítnici, která je přímo propojena s mozkem,“ upřesňuje vědkyně. „Předpokládá se, že mnoho procesů spojených s Alzheimerovou chorobou se odráží v sítnici, což z ní dělá vhodného pomocníka sloužícího jako biomarker pro identifikaci osob s rizikem rozvoje demence,“ doplňuje.
Studie nazvaná Měření zdraví sítnice úspěšně zachycuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby a souvisejících demencí ve středním věku byla publikována v časopise Journal of Alzheimer’s Disease a výzkumníci v ní využili data z očních skenů z dunedinské multidisciplinární studie zaměřené na zdravotní stav a jeho vývoj u osob středního věku. V letech 2017–2019 v ní bylo vyšetřeno 94,1 % (N = 938) žijících účastníků ve věku 45 let. Jedná se o nejdelší longitudinální výzkum na Novém Zélandu, mapující zdraví a vývoj člověka, jež zahrnuje komplexní preventivní prohlídky (mj. srdce, prohlídky dentální i mentálního zdraví). Důrazem na detail je tento výzkum ojedinělý i celosvětově.
Jako prediktory byla použita měření neuronů sítnice – vrstva nervových vláken sítnice (RNFL) i vrstva gangliových buněk (vnitřní plexiformní vrstva – GC-IPL) a mikrovaskulární měření (arterioly a venuly).
Autory studie jsou Ashleigh Barrett-Young, Aaron Reuben, Avshalom Caspi, Kirsten Cheyne, David Ireland, Jesse Kokaua, Sandhya Ramrakha, Yih-Chung Tham, Reremoana Theodore, Graham Wilson, Tien Yin Wong a Terrie Moffitt.
Co odhalily skeny?
Skeny ukázaly, že zúžené arterioly, tedy drobné tepénky, které odvádějí krev ze srdce, a rozšířené venuly neboli cévky, které odvádějí krev z kapilárního řečiště, jsou spojeny s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby a souvisejících demencí (ADRD). Tenčí vrstvy nervových vláken sítnice, jež přenášejí vizuální signály ze sítnice do mozku, pak byly spojeny s vyšším rizikem výskytu ADRD mírně. Následné testy ukázaly, že zatímco tenčí vrstvy nervových vláken sítnice odrážely pouze kardiometabolické riziko, mikrovaskulární měření naznačovala různorodé rizikové faktory ADRD.
Studie dospěla k závěru, že mikrovaskulární měření sítnice úspěšně zachycuje riziko Alzheimerovy choroby a souvisejících demencí (ADRD) v několika oblastech známých rizikových faktorů, a to dokonce poměrně brzy, ve středním věku 45 let. Mikrovaskulární zobrazování sítnice může být tedy dostupnou a relativně levnou metodou hodnocení rizika ADRD.
S vývojem nových léčebných metod je velmi důležité umět určit, kteří rizikoví jedinci by mohli mít prospěch z včasné intervence v případě Alzheimerovy choroby a souvisejících demencí (ADRD). „Léčba Alzheimerovy choroby a některých dalších forem demence může být nejúčinnější, pokud je zahájena v rané fázi onemocnění,“ říká Barrett-Young.
Při současných metodách testování se to však zatím určuje obtížně. Doufá, že v budoucnu se situace zlepší a bude existovat možnost, aby při procházení snímků oka byly využity metody umělé inteligence, které by mohly při testování pomoci.
V raných stadiích nemoci nejsou totiž kognitivní testy dostatečně citlivé, protože lidé v prvopočátku nemusí vykazovat úbytek kognitivních funkcí. Jiné testy jako PET/MR, tedy pozitronová emisní tomografie s magnetickou rezonancí, jsou drahé a nejsou široce dostupné.
Zdroj: University of Otago, Journal of Alzheimer’s Disease
Foto: Pixabay