Na výroční konferenci Asociace pro výzkum zraku a oftalmologii ARVO2025, která se konala ve dnech 4. až 8. května 2025 v Salt Lake City v USA, se sešlo přes 10 000 odborníků na zrak, aby sdíleli nejnovější poznatky v oblasti výzkumu myopie. Tento souhrn se zaměřuje na farmakologickou a světelnou terapii.
1. Studie LAMP1 – Sedm let sledování účinků nízké koncentrace atropinu
Výzkum porovnával dvě strategie ukončení léčby 0,05% atropinem u dětí. Skupina, která léčbu postupně snižovala měla menší nárůst krátkozrakosti než skupina, která léčbu náhle ukončila. Postupné snižování dávky může pomoci minimalizovat tzv. „rebound efekt“.
Během 4. a 5. roku této sedmileté dvojitě zaslepené randomizované kontrolované studie (RCT) byly porovnávány dvě strategie ukončení léčby nízkodávkovaným atropinem pro kontrolu myopie, aby se zjistilo, která z nich vede k menšímu „rebound“ efektu (návratu progrese). Děti užívající 0,05% atropin byly náhodně rozděleny do dvou skupin: jedna pokračovala v léčbě po dobu 12 měsíců (skupina „Stop“), druhá užívala 0,05% atropin po dobu 6 měsíců a poté přešla na 0,025% po dalších 6 měsíců (skupina „Taper“), následovaná rokem sledování bez léčby. V šestém roce obě skupiny vykazovaly podobnou progresi, ale v sedmém roce měla skupina „Taper“ menší progresi (–0,26 D a 0,14 mm) než skupina „Stop“ (–0,36 D a 0,17 mm).
2. Psychotropní léky a účinnost atropinu
Studie z Austrálie zkoumala, zda běžně předepisované léky na duševní zdraví ovlivňují účinnost atropinu, byly podávány Ritalin, Fluoxetine, Sertraline, Atomoxetine a Diazepam. Pouze Ritalin měl samostatně vliv na vývoj krátkozrakosti, ale neovlivnil účinnost atropinu. Ostatní léky neměly žádný významný vliv.
3. Fotochromatické brýle a atropin
Retrospektivní studie z Kalifornie zjistila, že používání tzv. „transition“ čoček nemá významný vliv na účinnost nízkodávkovaného atropinu při managementu myopie u dětí.
Do studie bylo zahrnuto 228 dětských pacientů s průměrným věkem 8,43 roku na začátku studie. Tyto děti užívaly různé koncentrace nízkodávkovaného atropinu (LDA) v rozmezí 0,01 %–0,1 % po průměrnou dobu 2,89 roku, průměrná roční progrese myopie byla -0,54 D a změna axiální délky oka 0,24 mm. Víceproměnná regresní analýza ukázala, že jediným významným prediktorem progrese myopie a axiálního prodloužení byl věk na začátku léčby. Používání fotochromatických čoček nemělo významný vliv na žádný z těchto výsledků.
4. Terapie červeným světlem
Studie z Číny sledovala 896 dětí, které doma dvakrát denně používaly terapii nízkoúrovňovým červeným světlem. Terapie byla aplikována v domácím prostředí dvakrát denně po dobu 3 minut během dvou let. U více než 65 % dětí došlo k výraznému zpomalení vývoje krátkozrakosti bez vážných vedlejších účinků. Lepších výsledků dosahovaly děti vyššího věku a delší axiální délkou oka a vyšší počáteční myopií na začátku terapie.
5. MyopiaX – nová světelná aplikace
Evropská studie testovala aplikaci MyopiaX, která pomocí modrého světla stimuluje uvolňování dopaminu. Výsledky ukázaly podobnou účinnost jako kontrolní skupina s DIMS brýlemi, ale nízkou míru dodržování léčby. Do studie bylo zahrnuto 81 evropských dětí ve věku 6 až 12 let, kteří byli sledováni po dobu 12 měsíců.
Zdroj: Myopia Profile