Pokud si příznivec extrémního tetování nechá tetovat oko, nemusí to dopadnout podle jeho představ, spíše naopak.
Z tzv. bulvárních zpráv se lze občas poučit, v našem případě zdravotně. V několika anglickojazyčných médiích byla v květnu letošního roku zveřejněna zpráva o ženě, jež se rozhodla pro tetování oční bulvy neboli sklerální tetování. Jeden tento pokus již podstoupila a skléra (bílá část oka) jednoho z jejích očí získala černou barvu.
Detail nepovedeného zákroku. Zdroj: Daily Mail, Instagram
Nyní se rozhodla pro tetování druhého oka – skléru chtěla tentokrát pokrýt neonově zelenou barvou. Výsledek se nejen nepodařil, ale dokonce více než zkomplikoval. Pigment vpravovaný do skléry se totiž neuchytil – nahromadil se v části oka u slzného kanálku a zároveň obarvil kůži v jeho blízkém okolí. Následkem tetování dotyčná nemohla otevřít oko, hleděla na svět doslova úzkou štěrbinou. Oko vykazovalo známky bolesti, pohmoždění, zakrvácení a také světloplachosti.
Žena musela vyhledat lékařskou pomoc a byly jí podány léky na zmírnění otoku. Lékaři ji však varovali, že pokud by se situace nezlepšila, muselo by v nejzazším případě dojít k enukleaci, tedy vyjmutí oka.
Nevratnost a rizika
Za průkopníka tohoto typu tetování v současnosti je považován tatér zvaný Luna Cobra, který je poprvé provedl v roce 2007. Jeho známý si přál tehdy mít modré oči včetně skléry, jakou mají obyvatelé zvaní Fremeni z planety Arrakis podle filmu Davida Lynche Duna. Zatímco od světlých barev typu modrá či zelená zájemce neodrazoval, od tmavých ano, protože ty mohou působit na okolí až znepokojivě. Přestože milovníci tetování považují takové oči za umělecké dílo, oční lékaři před takovými zákroky varují.
Na rozdíl od ostatních tetování je tetování oka nevratné – pigment již nejde odebrat. Vpravuje se totiž do oka mezi skléru a rohovku po aplikaci anesteziologických kapek. Vzhledem k nepravidelnostem tloušťky skléry může dojít k jeho nerovnoměrnému rozložení.
V několika případech mělo toto tetování za následek poruchy zraku, dokonce v oslepnutí. Velice často dochází k pohybu a prosakování pigmentu. Dalším častým příznakem je chronická bolest hlavy. Mohou se objevit záněty či alergické reakce, dokonce může být poškozena i rohovka.
Ostatně Luna Cobra na svých stránkách uvádí, jaká rizika mohou nastat (některá jsou již nastíněna výše): perforace oka, odchlípení rohovky, alergická reakce na pigment, přelévání pigmentu na ostatní tkáně vzhledem k jeho nestálosti, senzitivita na světlo, krvácení oka, infekce, autoimunitní onemocnění ophthalmia sympatica či žloutenka typu B a C, HIV ze špatně sterilizovaných nástrojů. Dlouhodobá rizika se teprve zkoumají.
Tatér popisuje i dva nešťastné případy. První z nich je případ ženy, která má po tetování skléry poškozený zrak, trpí bolestmi a na jejích očích jsou patrné shluky pigmentu nakupené v místě rohovky.
Ještě závažnější je případ 24letého muže, který po zákroku oslepl. Zveřejnili jej lékaři z Albertské univerzity v Kanadě. Uvedený příklad je zmapován na videu a byl zveřejněn pro zdravotní účely i pro veřejnost jako varování. Z videa je patrné, že pigment byl aplikován příliš hluboko, až do sklivce. Po třech dnech, kdy vyhledal mladík lékařskou pomoc, musela mu být odstraněna čočka, která byla poškozena jehlou během zákroku. Lékaři zjistili, že do sklivce se dostaly zároveň s pigmentem bakterie. Pacient podstoupil dvě operace, avšak ani další zákroky ani antibiotika nepomohla, oko muselo být nakonec odstraněno, protože mladík trpěl velkými bolestmi. Po enukleaci se ukázalo, že byla poškozena rohovka, do které se dostal pigment, a také buňky korneálního epitelu.
Oční lékaři i tatér zmiňují jako ideální variantu spíše barevné kontaktní čočky (existuje totiž i typ, který pokrývá celou plochu oka).
Zdroj: Luna Cobra a DailyMail
Ilustrační obr.: Fistfullofish