Letošní SILMO Academy se konalo v Praze už počtvrté a nabídlo opravdu pestrý program.

Na úvod vystoupil člen představenstva SČOO Jiří Žaloudek s přednáškou jak postupovat, když k nám do optiky zamíří komplikovaní pacienti. Nemusí se vždy jednat o zákazníky s nereálnými požadavky. Může se jednat o malé děti, velmi staré lidi, lidi po úrazech, operacích atd. Pan Žaloudek rozdělil tyto klienty do šesti kategorií na ty s poruchami tvaru rohovky, po oční operaci, trpícími digitální únavou, děti a seniory, klienty ovlivněné různými psychologickými faktory a jedince se specifickými nároky na zrak kvůli povolání. Každé z těchto kategorií se velmi systematicky věnoval, upozornil na časté chyby, nároky, obtíže, na co si prostě dát pozor a co rozhodně nezanedbat. Přednáška byla vysoce profesionálně vedená a podle reakcí publika opravdu zaujala.

Tematicky na Jiřího Žaloudka navázala Fiona Anderson, pravidelná účastnice SILMO Academy a zároveň školitelka ze Skotska, která promluvila o možnostech úlevy pro unavené oči, ať už se jedná o únavu způsobenou životním stylem, anebo nadměrným používáním digitálních zařízení. Pro oči zatížené syndromem počítačového vidění existuje celá řada produktů, které dokážou očím ulevit, ať už se jedná o brýlové čočky, filtry, anebo oční kapky, které pomohou při syndromu suchého oka. Fiona Anderson upozornila, že jak syndrom suchého oka, tak syndrom počítačového vidění se v současnosti už týká i dětí a i seniorů. Od covidu se obě tyto kategorie zvládly velmi dobře zabydlet u obrazovek tabletů a telefonů. Dokonce se v současnosti už dají koupit i nástavce pro mobily/tablety, které se dají upevnit na dětské kočárky. Děti při jízdě po venku mohou nerušeně brouzdat digitálním světem. A to není úplně správně.

Dopolední blok uzavřel David Elliot s jedinečnou přednáškou o tom, jak vidí lidé trpící různými očními onemocněními, popř. vadami. Často vidíme obrázky, znázorňující toto poškozené vidění, ale na základě výzkumů víme, že to tak není. Například u VPMD pacienti nevidí v části svého zorného pole rozmazané šedé cosi, ale sami popisují celé svoje vidění jako rozmazané, zkroucené, anebo rovnou s chybějícím oblastmi. Pacienti se zeleným zákalem často vůbec netuší, že mají omezené zorné pole. Následně se věnoval několika výtvarným umělcům, o kterých je známo, že oční vadou trpěli, popř. se o oční vadě u nich spekulovalo, konkrétně se zmínil o El Grecovi, van Goghovi, Edgaru Degovi a Claudu Monetovi.

Odpolední blok otevřela Cindy Tromans, bývalá prezidentka ECOO a nastupující prezidentka Světové rady optometrie (WCO), která promluvila o akutních stavech u očí. Koho stačí poslat do lékárny a kdo musí akutně na pohotovost. Mezi akutní stavy řadíme poranění oka chemickými látkami, penetrující poranění oka a tržné rány na víčku, silná bolest nebo ztráta vidění do jednoho týdne od oční operace, náhlý nástup dvojitého vidění, náhlá bolestivá ztráta vidění, bolestivá ztráta vidění u nositele kontaktních čoček, bolestivá ztráta vidění po operaci glaukomu nebo po keratoplastice (kdykoli), silně oteklá víčka při horečnatých stavech, bolest očí, které nenechají pacienta v noci spát (např. u skleritidy). Cindy Tromans doplnila svoji přednášku i konkrétními případy s fotografiemi postižených očí.

Zatímco přednáška o akutních očních stavech byla velmi vážná, prezentace Sally Bates byla naopak velmi veselá. Týkala se tvarů obličeje, vhodných typů brýlí, a to jak po materiálové, tak barevnostně. Zároveň předvedla, jak je důležité komunikovat s klienty, protože v současnosti existují on-line nástroje na „vyzkoušení“ brýlí, jestli nám budou slušet. Ale klienti chtějí kontakt, ujištění, pomoc, příběh a hlavně kompliment. Pochvalu, že si dobře vybrali, že jim opravdu sluší, že je brýle rozjasnily. Zároveň nabídla několik rad, např. nikdy nestereotypizujte a že sami optici jsou svojí nejlepší reklamou…

Letošní blok zakončilo velmi aktuální téma umělé inteligence a chytrých produktů, které si razí cestu i do optik. O tom, jestli jsou chytré brýle příležitostí, nebo ohrožením pro obor, promluvil Sébastien Brusset. Při přednášce také připomněl situaci ohledně chytrých hodinek, které už všichni běžně využíváme. Když technologické firmy o chytrých hodinkách přemýšlely, oslovily renomované švýcarské výrobce hodinek. Ti však neměli o spolupráci zájem, tak se technologické firmy rozhodly pokračovat po své ose a samostatně. V současnosti je hodnota trhu chytrých hodinek násobně větší než podíl na trhu všech švýcarských výrobců dohromady. Tato historická zkušenost by měla být poučením pro optické firmy, aby se snažily naskočit do rozjetého vlaku technologických inovací a najít si v něm své místo. Chytré brýle jsou bezpochyby výzvou pro optický průmysl: ohrožují prodeje tradičních produktů ve prospěch těch technologicky vyspělejších, role optika se bude muset transformovat z role specialisty na korekci zraku na roli specialisty na produkty spojené s oční optikou a chytrými funkcemi, drobní optici dostanou nového konkurenta – obří technologické firmy. Předpokládá se, že 20 až 30 % prodejů padne ve prospěch chytrých brýlí. Digitalizace s sebou přinese i nový ekonomický model fungování celého odvětví, přesto se očekává, že poroste důležitost lidské expertizy a personalizovaného přístupu, protože AI nemůže nahradit optika/lidský kontakt. Optici budou muset podstupovat další školení, aby rozuměli a dokázali klientům vysvětlit specifika nových chytrých brýlí.

Letošní přednášky byly velmi zajímavé, informačně nabité a tematicky aktuální. Věřím, že si SILMO Academy podrží tuto nesmírně vysoko nastavenou laťku, a těším se na příští ročník.

autorka: Soňa Fišerová