Oko je jemný orgán, vyznačující se velkou a vlhkou plochou, která je vystavena okolnímu prostředí, takže je vnímavější ke znečištění vzduchu více než jiné orgány.
Přesto se však reakce očí na znečišťující látky v ovzduší pohybuje od nulových příznaků až po silné podráždění a chronickou bolest. Oči jsou na tyto účinky pořád citlivé i při používání kontaktních čoček.
Hlavní vlivy
Na závažnost potíží způsobených znečištěním ovzduší má vliv hladina uhlovodíku a oxid dusnatý. Mezi uhlovodíky, které obzvlášť způsobují podráždění, patří olefiny C4 a C5.
Uhlovodíky s rozvětvenými řetězci mají na oči větší dopad a silnější účinek než ty s řetězci lineárními, zejména pokud řetězce obsahují některé dvojné vazby od koncového uhlíku. Podráždění způsobené olefiny je ve srovnání s parafínem výrazně vyšší. Z fenolických sloučenin způsobuje největší podráždění cyklohexen (ve srovnání s benzenem či cyklohexanem).
Znečištění ovzduší způsobují především výfukové plyny z dopravy. Pokud je člověk tomuto typu znečištění vystaven, znamená to zvýšený stupeň podráždění oka po dobu až čtyř hodin. Tento jev má poločas rozpadu 12 hodin, ale nemá žádnou zřejmou souvislost s množstvím aerosolů, ozonu, peroxyacetylnitrátu nebo aldehydů. Dráždivé látky z horkých výfukových plynů automobilů se nemění ani při zvýšení nebo snížení relativní vlhkosti (pohybující se mezi 30 a 80 %) či během kolísání teplot (25 až 45 ºC).
Vztah mezi velikostí částic v automobilových výfukových plynech a výskytem podráždění očí zůstává nejasný; jeden z výzkumů však nastínil, že pod 0,2 mikronu se dá podráždění z větší části vyloučit. Předpokládá se, že emise uhlovodíků a oxidu dusnatého určují značka a výkon motorového vozidla; jednotlivé úrovně hladiny uhlovodíků však závisejí spíše na druhu použitého paliva. Obě tyto chemické látky způsobují podráždění očí stejnou měrou.
Podráždění vyvolávají interakce oxidu siřičitého a oxidu sírového v podprahových koncentracích s částicemi chloridu sodného nebo uhlíkových částic.
Další studie prokázala souvislost mezi hladinami oxidantů v ovzduší a podrážděním očí v určitých ročních obdobích. Předpokládá se, že rozhodujícím faktorem je také přítomnost aerosolu. Oxidanty se mohou rozpouštět v slzném filmu a okyselovat jej, což dále dráždí oční sliznici.
Mezi látky znečišťující ovzduší, které se běžně vyskytují ve velkoměstech, patří:
- oxid uhelnatý (CO),
- oxid dusnatý (NO),
- oxid siřičitý (SO2)
- arzen, azbest, benzen, olovo, chlorfluoruhlovodíky, pevné částice a dioxiny.
Příznaky podráždění
Mezi příznaky, které jsou často pozorovány, je-li zrak vystaven znečištěnému ovzduší, patří:
- pocit pálení a zarudnutí,
- podráždění,
- slzení,
- výtok,
- alergie se silným svěděním, zarudnutím, výtoky, otoky očí a obtížemi při otevírání očí,
- zvýšené riziko infekcí,
- svědění,
- pocit cizího tělesa v oku,
- zrakové obtíže, včetně refrakčních vad a zhoršeného barevného vidění,
- šedý zákal,
- různé druhy rakoviny,
K nejčastějším z těchto příznakům patří syndrom suchého oka, jehož výskyt je dvojnásobný u žen nad 50 let. Povrch oka je v takovém případě zarudlý, obzvláště v případech, kdy uživatelé nosí kontaktní čočky. Se zvyšující se hladinou oxidu dusičitého (NO2) se běžně vyskytuje zánět spojivek. Mezi osoby, které jsou vystaveny obzvláště vysokému riziku účinků znečištěného ovzduší, patří ti, kteří pobývají dlouho venku.
Ošetření očí
Pokud jsou oči vystaveny znečištěnému ovzduší a není v nich infekce nebo jejich stav není způsoben alergiemi, jejich ošetření spočívá v jejich ochlazování jemným a citlivým omýváním čistou vodou a přikládáním chladných obkladů. Pomáhají také lubrikační oční kapky a používání slunečních brýlí. Dokud nejsou oči opět zahojené, je třeba se vyhnout používání kontaktních čoček a líčení očí.
Zdroj: Dr. Liji Thomas, MD
Obr.: MD Fardeen Ehsan