Pozoruhodná hmatová kniha TaTaBook s 3D figurkou lidského těla, která mluví, sešity s hmatovou grafikou zvané „hmatáky“, vesta s kamerou biped NOA využívající umělou inteligenci, jež nevidomým dokáže přečíst okolí, a panelová diskuse zakladatelů Speciálně pedagogického centra (SPC) pro zdravotně znevýhodněné při SŠ, ZŠ a MŠ pro zrakově znevýhodněné v Brně – to vše čekalo na účastníky 9. prosince 2024 na oslavě třiceti let centra.

Marek Smutný představuje TaTaBook

Marek Smutný představuje TaTaBook

TaTaBook – hmatová kniha, která mluví

Pomůcka, která slouží nevidomým studentům, by zaujala vzhledem ke své kreativní podobě i vidící žáky. Tuto 3D knihu, kterou si můžete rozebrat na díly a která mluví, představil během programu Mgr. Marek Smutný. Jak vypadá? Jako polička, do které je zasunuto sedm desek, na nichž jsou obrázky vytvořené 3D tiskem na téma lidské tělo (na jedné z desek je např. oběhová soustava, na další trávicí soustava či pohybová soustava).

Princip fungování je jednoduchý: jakmile desku vysunete, dostane se mezi dvě „ramena“, v nichž je zabudován software. Na jednom z ramen je nahoře tlačítko, kterým se spouští informace o soustavách na dotyčné desce, šipkami se postupuje dál. Lze tedy zároveň poslouchat informace např. o pohybové soustavě a zároveň „číst“ hmatem – můžete si sáhnout na postavičku člověka, rozebrat jeho končetiny a poté je zase sestavit zpět.

U TataBook se nejprve vytvářely desky 3D tiskem a poté software. Části těla navrhovali modeláři. Autorem nápadu je Karol Trnka, jenž je znám především tvorbou audiotitulků pro filmy nevidomým. TaTaBook byla vytvořena díky evropskému projektu, který běžel od listopadu 2021 do listopadu 2023 a kterého se zúčastnily kromě české školy také škola vídeňská, slovenská a budapešťská. Každá z nich vytvořila jednu takovou knihu. Česká škola si vybrala téma lidské tělo, slovenská geologii, vídeňská Magellanovu cestu (tedy téma doprava). Každá ze škol vyrobila desky i pro ostatní školy, takže mohly znalosti sdílet. (Maďarská škola si zvolila téma orientace a mobilita, ale nepojala je obecně, nýbrž specificky jen pro svou školu a okolí.)

V této souvislosti upozornil Mgr. Smutný na stránku www.printables.com – na níž jsou ke stažení různé šablony pro 3D tisk. Tato novodobá forma 3D kutilství a kreativity je totiž přitažlivá pro všechny generace a jak se ukazuje, jako školní pomůcka zaujme.

Uživatelé Facebooku se o TaTaBook dozvědí informace rovněž zde: https://www.facebook.com/trnkano/?locale=cs_CZ

Umělá inteligence v akci

V současnosti slabozrací a nevidomí mohou pracovat jak s pomůckami klasickými (např. texty psané Braillovým písmem), tak s těmi, které čím dál tím více využívají možností umělé inteligence – a tato oblast se, neboť spadá do moderních technologií, vyvíjí velmi rychlým tempem. Několik pomůcek, které využívají AI, popsal Kamil Korotnoky z firmy Matapo Distribution Europe. (Přímo v proklicích naleznete více informací a případné ukázky jejich fungování.)

  • Brýle Envision – tato pomůcka, která je na trhu již několik let, má nově funkci AI asistenta (zatím dostupnou jen v angličtině). Brýle převádějí informace do hlasového výstupu – dokáží číst texty, dokumenty, rozpoznávat obličeje a předměty, zkoumat a popisovat okolí, pomáhat při používání veřejné dopravy a podobně.
  • ARxVision – mluvící kamera s umělou inteligencí pro nevidomé a slabozraké, která se připojuje k chytrým telefonům a převádí obraz na zvuk.
  • DotPad – osobní přenosný grafický display, který funguje jako čtečka knih (zobrazuje texty Braillovým písmem) a znázorňuje i obrázky, tedy hmatovou grafiku.
  • Tactonom Reader – podle Korotnokyho na rozdíl od textů v Braillově písmu, které jsou objemné a pokud se chcete v textu vracet, nemusíte se trefit, tato moderní pomůcka pomáhá při inkluzi – má přehlednou strukturu, pracuje s kontextem, hloubkou i umístěním informace, má intuitivní ovládání, navíc je zábavná.
Vlevo nová pomůcka biped NOA využívající AI a kameru, vpravo vzdělávací pomůcka Tactonom Reader s kamerou ke snímání šablon

Vlevo nová pomůcka biped NOA využívající AI a kameru, vpravo vzdělávací pomůcka Tactonom Reader s kamerou ke snímání šablon

Tactonom Reader vypadá v podstatě jako meotar a má přehledný systém navigace. Zařízení funguje tak, že na monitoru je kamera snímající šablony. Manipulace s nimi je jednoduchá – pokud např. přejíždíte prstem šablonu s vyobrazením zemí Evropy, ke každé zemi hlas přečte určité informace charakterizující dotyčnou zemi (přičemž čtení lze zestručnit na úroveň, kdy se přečtou např. jen názvy států). Vzhledem k tomu, že pomůcka pracuje se strojovým učením, mohou se vyskytnout drobné nepřesnosti, které však lze upravit (Korotnoky uvedl příklad, kdy strojové učení vzhledem k homonymní podobě slova v angličtině, kdy stejně napsané slovo má dva významy – turkey/Turkey – namísto Turecka označilo zemi za krocana, tuto nepřesnost však lze upravit).
Tactonom Reader pracuje s QR kódy. Výhodou je, že lze šablony aktualizovat nebo vytvářet vlastní obsah. Pokud máte např. šablonu s periodickou tabulkou prvků (po které opět přejíždíte a systém čte odpovídající informace), můžete následně vytvořit šablonu s vlastním kvízem (např. kvíz, při němž je třeba vyjmenovat kovy či plynné prvky).

Je dobré vědět, že šablony jsou k dispozici zdarma (je jich asi 3000) na stránkách https://share.problind.org/app/list. Když se na stránky podíváte, zjistíte, že na stránkách jsou i české šablony (momentálně jich je tam k dispozici 25).

  • Biped NOA – tato pomůcka pro nevidomé vypadá jako poloviční prodloužený nákrčník se dvěma menšími rameny, který si dáte okolo krku. Zároveň s ním si uživatel nasadí speciální sluchátka (obepínají hlavu zezadu a směřují nad uši, aby mohl dotyčný vnímat jak zvuky okolí, tak hlas ze sluchátek).

Zkratka NOA znamená Navigace, Objekty a AI. Díky spolupráci AI a zabudované kamery snímkující prostor do vějíře téměř 180 stupňů vertikálně se nevidící člověk dostane, kam potřebuje – systém totiž dokáže detekovat překážky, popsat je a poradí, jak je obejít. Uživateli také v reálném čase popíše prostor, ve kterém se pohybuje (že se např. jedná o přednáškový prostor s židlemi, napoví mu i to, kde je v místnosti volná židle).

NOA funguje tedy jako doplněk k vodicímu psovi nebo slepecké holi. Na překážky systém upozorňuje pípáním (hluboký tón je určen pro překážky typu ležící koloběžka na zemi, vysoký tón pro překážky nad hlavou). Pomůcka váží 1,2 kg, baterie je umístěna vzadu, ovládací tlačítka ergonomicky po boku. Systém testovalo přes 200 uživatelů v různých zemích světa přes čtyři roky.

Protože je NOA určen pro slabozraké a nevidomé (ať je tato vada vrozená, či o zrak přišli během života), ale také pro ty, kteří podstupují léčení zraku, jsou po chirurgickém zákroku a zrak se jim může navrátit, předpokládá se i další vývoj této pomůcky. Projevily o ně zájem pro své zrakově znevýhodněné pracovníky např. Frankfurt nad Mohanem jako navigaci po městě či jedna švýcarská firma v rozlehlém areálu firmy. Korotnoky spatřuje hlavní klad této technologie právě v tom, že podporuje uživatele v samostatném pohybu a orientaci (navigaci), což mu již několik uživatelů této pomůcky potvrdilo. To, že nemusí být závislí na ostatních, je pro nevidomé nebo slabozraké důležitý pocit, dodává jim to větší sebevědomí. Dodal, že z toho důvodu může být aktuálně i dobrou pomůckou pro válečné veterány, kteří nejsou spíše zvyklí spoléhat se na pomoc ostatních.

Hmaták na téma české mince

Hmaták na téma české mince

Jak fungují hmatáky?

Hmatáky jsou občasníky, které vydává Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami Elsa ČVUT v Praze – v podstatě jde o sešity A4 s hmatovou grafikou doprovázenou Braillovým písmem na různá témata, které si zájemci mohli prohlédnout na stánku Mgr. Barbory Bertlové a Mgr. Radka Seiferta. Mgr. Bertlová uvedla, že aktuálně je hmatáků 17 a posílají se primárně po ČR a Slovensku, ale také už do několika zemí světa. Nápady na hmatáky chodí od klientů (proto jsou často na aktuální témata) a zahrnují např. kraje ČR, kraje Slovenska, populární téma české mince, ale taky řeckou abecedu, azbuku, mapu Ukrajiny, mapu Izraele a Palestiny.  Pozoruhodný je hmaták s bludišti nebo s vyobrazením sportovišť (ten byl vytvořen před olympijskými hrami v Paříži). Pro fajšmekry je hmaták-speciál s železniční mapou ČR.

Začátky Speciálně pedagogického centra pro zdravotně znevýhodněné

V panelové diskusi, moderované speciální pedagožkou PhDr. Mgr. et Mgr. Radkou Janoškovou, zavzpomínali na začátky Speciálně pedagogického centra jeho zakladatelé a učitelé Mgr. Helena Patočková, Mgr. Marta Trčalová, zástupkyně ředitele Mgr. Jana Trčková a PhDr. Michal Trhlík. Z jejich slov bylo patrné, s jakým nasazením vznikalo a jak velký kus cesty centrum od svého vzniku ušlo.

Účastníci panelu se podělili o své vzpomínky s ostatními a rozčlenili je do několika okruhů: fungovaní centra v jeho počátcích, pomůcky kdysi a nyní, dokumentace a prostorová orientace.

Zakladatelé a současní učitelé SPC při panelové diskusi

Zakladatelé a současní učitelé SPC při panelové diskusi

SPC vznikalo v devadesátých letech. Zatímco dříve pracovníci centra jezdili za dětmi a učili je, především prostorové orientaci, poskytovali pomůcky a metodiku učitelům a žákům, nyní rodiče s dětmi přicházejí do centra, kde je vybudováno potřebné zázemí s pomůckami.

Pomůcky v současnosti využívají moderní informační technologie, v začátcích se však vyráběly podle slov účastníku panelu doslova na koleně (např. podložky pro vkládání geometrických tvarů vznikaly v dílnách) – učitelé proto procházeli hračkářství, kde se inspirovali, pokrokem se pak staly ve své době TV lupy.

Z dokumentace byla zmíněna karta klienta, obsahující základní anamnézu, rodinné anamnézy, lékařské zprávy, pedagogicko-psychologické vyšetření a různá doporučení (jako zajímavost zaznělo, že ve své době mohli pracovníci doporučovat, aby rodina zrakově znevýhodněného získala lepší bydlení či automobil). Dokumentace tehdy i nyní je stále velmi podrobná, jen s tím rozdílem, že dnes je vedena elektronicky. Hlavní změny v současnosti spočívají v tom, že se řeší komplexně specifické potřeby dítěte a dokumentace se píše i pro děti, které se neučí ve speciálních školách (počet dokumentace tedy narostl, doporučení zahrnují např. doporučení k zápisu, k maturitě atd.). Elektronický systém, kde jsou záznamy jednotlivých klientů, funguje tak, že do něj může nahlížet více oprávněných pracovníků.

Velmi důležitá je prostorová orientace. Zatímco dříve byly kurzy organizovány živelně a postupně, s dalšími poznatky, dostávaly určitý řád, prostorová orientace byla akreditována Ministerstvem školství poměrně záhy. Poté se nabízela školám, na kterých probíhala instruktáž pro učitele a školního očního lékaře, stejně tak to bylo s používáním pomůcek. Do škol prostorovou orientaci zavedl Pavel Wiener, dříve se totiž neučila, poskytoval ji pouze Tyfloservis. Původně byla především pro střední školy, pro menší děti se přizpůsobovala.

Pro kontext je vhodné doplnit, že před tím, než začali pracovat v centru, působili Mgr. Patočková jako učitelka v MŠ pro nevidomé a v poradnách pro děti; Mgr. Trčalová v rané péči a jako vychovatelka, což bylo důležité pro její další práci v SPC; Mgr. Trčková začínala jako učitelka a vychovatelka, která si následně doplnila odborné vzdělání v oboru na Univerzitě Palackého v Olomouci; PhDr. Trhlík, jenž se věnuje především výuce prostorové orientace, učil na VŠ, pracoval rovněž na Kociánce, poté dělal vychovatele a kromě učení na zdejší ZŠ působí také jako psycholog. Vzpomenut byl rovněž speciální pedagog PaedDr. Michal Kuchař (panelové diskuse se nemohl zúčastnit) – inicioval vznik SPC a to díky němu mj. získalo i budovy bývalé Krajské politické školy v Brně, ve kterých nyní sídlí.

V programu vystoupila také Kateřina Nevěřilová, konzultantka APA (Centra aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné výchovy Univerzity Palackého v Olomouci), která stručně nastínila podporu zrakově postižených při tělocviku (existují např. stimulační chodníčky, šlapadla atd.).

Pomůcky do domácností i do škol

Své pomůcky představilo stručně několik společností; podrobně je pak vysvětlovaly a ukazovaly jejich fungování na svých stáncích.

  • Adaptech, s.r.o. – zástupce firmy Jaroslav Kavan představil novou kamerovou lupu a brýle, které zvětšují obraz.
  • NUMEX, spol. s.r.o. – firma sídlící v Brně a Velkém Meziříčí funguje od roku 1994 a jejím specifikem jsou sešity pro slabozraké, které vyrábí společně se SPS, a kompenzační pomůcky na míru. Jak doplnila její zástupkyně Markéta Fridrišková, novinkou je rýsovací soustava Drawman pro nevidomé.
  • Spektra v.d.n. – jak nastínil Ing. Tomáš Hrdinka, firma se věnuje pomůckám pro těžší formy handicapu i komunikačním pomůckám (díky nim lze např. detekovat, kde utkví např. při sledování nějakého příběhu na obrazovce pohled dítěte, co ho zaujme, s čímž lze dále pracovat), zapůjčuje pomůcky i do domácností a do škol.
  • Symbio Access devices s.r.o. – Tomáš Franěk zmínil novou digitální lupu Snow Pad.
  • UNIOPTIK spol. s.r.o. – Jan Novotný informoval, že firma prodává kompenzační pomůcky a lupy pro slabozraké od německé firmy Reinecker Vision GmbH, která je na trhu už padesát let.

Návštěvníci si mohli odpoledne prohlédnout rovněž prostory SPC a dokreslit si tak celkový obraz o jeho potřebné činnosti.

autorka: Mgr. Eva Klapalová

V článku byl 6. 1. 2025 aktualizován poslední odstavec popisující systém NOA (ten je určen nevidomým a slabozrakým, neuvažuje se tedy, jak bylo naznačeno, rovněž o jeho využití jako navigace pro vidící).