„Technologie může změnit mnoho věcí, ale důvěru nelze automatizovat,“ říká Gabriëlle Janssen, nová předsedkyně Evropské rady pro optometrii a optiku (ECOO).
Umělá inteligence, chytré brýle a digitální zdravotní záznamy mění péči o zrak nebývalým tempem. Gabriëlle Janssen se domnívá, že tyto nové trendy roli optika ještě dále posílí. „Nevěřím, že technologie nás nahradí,“ říká a dodává: „Naopak. S výkonnějšími technologiemi roste na ceně lidská stránka naší práce.“ Toto přesvědčení pramení nejen z její mezinárodní role, v ECOO zastupuje více než 200 000 optometristů a optiků ve 26 evropských zemích, ale také z její vlastní kariéry.
Když Gabriëlle ve čtrnácti letech dostala své první brýle, uchvátila ji kombinace zdravotní péče a technologie. „Byla jsem ohromena tím, jak něco relativně jednoduchého může pomáhat lidem vidět svět v jasných konturách.“ Tato fascinace ji nejprve přivedla ke studiu optiky a později optometrie. V současnosti, jako předsedkyně ECOO, pozorně sleduje vývoj, který utváří budoucnost péče o zrak v celé Evropě.
Gabriëlle Janssen
Rozmanitost je silnou stránkou Evropy
Oční péče je v jednotlivých evropských zemích organizována odlišně. Vzdělání, rozsah praxe a povinnosti optometristů se v jednotlivých zemích značně liší. Gabriëlle Janssen vnímá tuto rozmanitost spíše jako silnou stránkou než jako slabost.
„Evropa nemusí být všude stejná. Tím, že se země navzájem učí, mohou i nadále rozvíjet své vlastní systémy oční péče.“
Na podporu této spolupráce byl nedávno revidován Evropský diplom v optometrii. V současnosti je v souladu s mezinárodním rámcem kompetencí vypracovaným Světovou radou pro optometrii (WCO) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). To poskytuje společný jazyk pro profesní kompetence a zároveň umožňuje jednotlivým zemím zachovat si vlastní systémy zdravotní péče a legislativu. Tyto změny jsou popsány v Modré knize ECOO 2025. Zároveň dochází k významným změnám i v zákulisí. Evropské iniciativy, jako je Evropský prostor pro zdravotní údaje (EHDS), nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a zavedení jedinečného identifikátoru zdravotnického prostředku (MUDI) pro kontaktní čočky, se sice mohou jevit jako vzdálené od každodenní praxe, ale ve výsledku ovlivní každodenní práci odborníků v oblasti oční péče.
Gabriëlle Janssen je přesvědčena, že digitalizace skýtá obrovské příležitosti. Bezpečné sdílení údajů o pacientech může omezit zbytečné opakování vyšetření, zlepšit spolupráci mezi zdravotnickými pracovníky a posílit kontinuitu péče. Zároveň zdůrazňuje, že technologie by měla klinickou praxi zjednodušovat, nikoli vytvářet další administrativní zátěž.
Technologie posiluje roli odborníka
Podle Gabriëlle Janssen bude umělá inteligence v nadcházejících letech jedním z nejvýznamnějších vývojových trendů v oblasti oční péče. Umělá inteligence již nyní pomáhá analyzovat snímky sítnice, shrnovat informace o pacientech, podporovat administrativní úkoly a odhalovat oční onemocnění v ranějším stadiu. Její největší hodnota ovšem nespočívá v samotné technologii, ale v tom, jak ji odborníci využívají. „Skutečný rozdíl spočívá v klinickém uvažování, odborných zkušenostech a smysluplných rozhovorech s pacienty.“
Tento princip jasně dokládá projekt I-SCREEN v rámci programu Horizont Evropa, jehož partnerem je organizace ECOO. Oční ordinace v několika evropských zemích zkoumají, jak může umělá inteligence podpořit včasnou detekci věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Již byly shromážděny tisíce OCT snímků, což umožňuje dřívější identifikaci pacientů s počátečními změnami sítnice a jejich včasnější odeslání k dalšímu vyšetření a léčbě. (pozn. redakce: Více se projektu I-SCREEN věnoval článek Umělá inteligence a VPMD v ČOO 3/2025)
Podle Gabriëlle Janssen tento projekt potvrzuje, že umělá inteligence nenahrazuje odborníky, ale je nástrojem, který umožňuje lepší péči o pacienty.
Nejprve se naučte myslet, pak používejte umělou inteligenci
Ačkoli je Gabriëlle Janssen ohledně umělé inteligence optimistická, uvědomuje si také její potenciální rizika.
Budoucí studenti budou přirozeně vyrůstat s umělou inteligencí. To přináší obrovské příležitosti, zároveň ale musíme být značně obezřetní. Pokud umělá inteligence od samého počátku převezme část procesu klinického uvažování, budoucí odborníci možná nikdy plně nerozvinou nezbytné diagnostické dovednosti. V odborné literatuře věnované umělé inteligenci v medicíně se tento jev stále častěji označuje jako „never-skilling“. Vysoce kvalitní vzdělání zůstane i do budoucna nezbytné. Studenti se musí nejprve naučit pozorovat, analyzovat a uvažovat klinicky, teprve poté se pro ně umělá inteligence stane cenným podpůrným nástrojem.
„Umělá inteligence by měla posilovat kompetence odborníků, nikoli zvyšovat jejich závislost na sobě.“
Chytré brýle vyžadují chytré odborníky
Gabriëlle Janssen rovněž očekává v nadcházejících letech nárůst významu chytrých brýlí. Zatímco někteří lidé se obávají, že tyto technologie mohou ohrozit roli optika, ona očekává přesný opak. Chytré brýle přinášejí nové otázky týkající se pohodlí, soukromí, použitelnosti, digitálních funkcí a očekávání uživatelů. Odborné poradenství proto bude ještě cennější. „Tato role se však nevyvine sama od sebe. Jako profese se k ní musíme aktivně postavit.“
Absolventi prvního kurzu optometrie ve Vietnamu. G. Janssen druhá zleva.
Investice do lidí
Podle Gabriëlle Janssen budoucnost oční péče nezačíná technologií, ale vzdělanými odborníky. Toto přesvědčení se v ní ještě více upevnilo během práce ve Vietnamu, kde pomáhala založit první univerzitní program v oboru optometrie v této zemi. „Tehdy jsem si uvědomila, že největší dopad má vzdělávání místních odborníků. Když investujete do vzdělávání, kvalitní oční péče zůstane ještě dlouho poté, co odejdete.“ Tato zkušenost i nadále utváří její vizi budoucnosti. Technologie nabízí obrovské možnosti, ale skutečnou hodnotu vytváří pouze tehdy, mají-li odborníci znalosti, dovednosti a úsudek, aby ji mohli zodpovědně uplatňovat.
Kvalita nad obchodními modely
Gabriëlle Janssen je přesvědčena, že budoucnost oční péče nebude záviset na tom, zda někdo pracuje v nezávislé optice, nebo v maloobchodním řetězci.
„Diskuse by se neměla soustředit na obchodní model, ale na kvalitu poskytované péče.“ Pacienti by měli mít jistotu, že ať už vyhledají péči kdekoli, dostane se jim odborného zacházení. To znamená, že komunikace, kritické myšlení, spolupráce a digitální kompetence budou stejně důležité jako odborné znalosti.
Lidský faktor bude i nadále rozhodujícím faktorem
Tempo změn v oblasti oční péče se bude i nadále zrychlovat. Gabriëlle Janssen však hledí do budoucnosti s důvěrou.
„Technologie bude stále sofistikovanější. Právě proto se však role odborníků v oblasti oční péče vyvíjí.“ Budoucnost bude méně definována odbornými tituly a stále více kompetencemi potřebnými k poskytování správné péče a poradenství pacientům. Kombinace klinického úsudku, technologických znalostí, komunikačních dovedností a personalizované péče o pacienty bude při poskytování vysoce kvalitní péče stále důležitější.
Přes veškerý technologický pokrok je Gabriëlle Janssen i nadále přesvědčena, že rozhodující roli bude i nadále hrát lidský faktor. „Technologie se budou i nadále vyvíjet. Důvěru však nevytváří technologie. Důvěru vytvářejí odborníci, kteří spojují znalosti se zkušenostmi, klinickým úsudkem a osobní péčí. Umělá inteligence bude v oční péči hrát stále důležitější roli, ale pouze zvýší hodnotu, kterou kvalifikovaní odborníci přinášejí svým pacientům.“
Zdroj: redakce
