V USA platí od roku 2025 v oblasti ochrany zraku nově revidovaná norma ANSI/ISEA Z87.1-2025. V Evropě, a tedy i v ČR, platí od roku 2022 norma ČSN EN ISO 16321-1 Ochrana očí a obličeje pro pracovní použití.
Nově revidovaná americká norma ANSI/ISEA Z87.1-2025, která upřesňuje standardy týkající se ochranných pomůcek zraku a obličeje při práci, platí od roku 2025. Byla revidována po pěti letech. Jaké jsou její priority?
A na jaké priority klade důraz norma platná u nás, tj. harmonizovaná norma ČSN EN ISO 16321-1 Ochrana očí a obličeje pro pracovní použití, a to s účinností od roku 2022? (Až do dubna 2025 mohla být používána ČSN EN 166.)
Rozdíly mezi americkou a evropskou normou
U obou norem platí, že zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout zaměstnancům vhodné ochranné brýle a ochranné pomůcky obličeje při práci, které odpovídají dotyčným normám a standardům. Obě normy, ČSN EN ISO 16321‑1:2022 a ANSI/ISEA Z87.1 2025, tedy definují ochranu zraku, každá ale přistupuje k této problematice z poněkud odlišného hlediska.
V americké normě se odkazuje na předešlou verzi (ANSI/ISEA Z87.62-2021), která se zabývá ochranou před potenciálně infekčními materiály. Příloha normy obsahuje podrobnější vysvětlivky a požadavky při označování výrobků, včetně pokynů pro dioptrické čočky, takže se v normě dá velmi dobře orientovat. Americká norma ANSI/ISEA Z87.1-2025 je přehlednější než její předešlá verze a byl v ní upraven hlavně obsah týkající se konkrétních rizik pro zrak. Aktualizovány a upřesněny jsou pasáže týkající se u ochranných brýlí zkoušek nárazem a zamlžování čoček.
Zatímco evropská norma ČSN EN ISO 16321‑1:2022 definuje obecné požadavky na ochranu očí a obličeje pro pracovní použití a pokrývá široké spektrum rizik (chápe rizika jako komplexní celek), tj. zabývá se nárazy, optickým zářením, prachem, kapalinami, aerosoly, horkými částicemi, plyny a její podkapitoly ISO 16321‑2, ‑3 řeší svařování a síťové štíty, americká ANSI/ISEA Z87.1‑2025 přistupuje k problematice mírně odlišně.
ANSI/ISEA Z87.1‑2025 neřeší až tak extrémní či nezvyklé situace – stanovuje prioritně požadavky na výkon, testování, značení, výběr a používání ochranných prostředků. Z pracovního prostředí se zaměřuje hlavně na nárazy, neionizující záření a nebezpečné (a stříkající) kapaliny. Zahrnuta je i obsluha strojů, svařování a řezání materiálů, manipulace s chemikáliemi a montážní práce.
Odolnost proti zamlžování a nárazu
Stojí za to vypíchnout, že ANSI/ISEA Z87.1-2025 se podrobněji zabývá testy odolnosti proti zamlžování brýlí (tzv. anti-fog) a zároveň se důkladně zabývá odolností proti nárazu. Proč tomu tak je?
V USA se klade velký důraz na praktičnost provozů. Americký úřad pro bezpečnost práce eviduje případy zamlžování brýlí, což vede ke ztrátě vizuální kontroly při práci a má za následek úrazy či chyby při manipulaci. A příliš nepřekvapí, že výrobci požadovali, aby byl standardizovaně řešen faktor zvaný anti-fog a aby byl měřitelný, neboť souvisí s bezpečností práce dosti podstatně, hlavně v éře covidu-19 a dobách postcovidových. (Za doby covidu nositelé brýlí kvůli rouškám neustále mžourali přes zamlžená skla a nepomáhaly ani speciální postřiky na skla, takže lidé, kteří brýle potřebují, roušky občas v duchu či nahlas doslova proklínali. V pracovním procesu to způsobovalo pracovně nekonformní (a nekomfortní) situace, proto v USA tlačili zaměstnavatelé na to, aby pracovní brýle tuto „nepříjemnost“ pořešily a aby tomu tak bylo pro jistotu i do budoucna.)
Bod 2, odolnost proti nárazu, má v USA dlouhou tradici, souvisí s průmyslovou výrobou (těžba, petrochemie, strojírenství), odtud požadavek na polykarbonátové brýle s vysokou odolností proti nárazu. Do hry navíc vstupuje faktor používání ochranných brýlí při střelbě na civilních střelnicích. Výsledkem tohoto koktejlu jsou testy na odolnost ochranných brýlí, které se v normě téměř přibližují balistickým požadavkům.
V USA sice nejsou příznivci regulací, mají k nim, na rozdíl od Evropy, která má pro regulace své důvody (v některých oblastech ne zcela vítané), velmi pragmatický přístup, na druhé straně však americké soudy přistupují velmi přísně k odpovědnosti výrobců.
Značení
Evropská norma pracuje s pojmy optických tříd a s mechanickou odolností a používá podrobnější značení. Zahrnuje volitelné testy CH (chemická odolnost), 6 (proud kapaliny) či 7 (sálavé teplo).
Americká norma má systém značení jednodušší, např. Z87, Z87+ atd. Značení Z87 na brýlích znamená, že jsou splněny minimální požadavky na odolnost proti nárazu, Z87+ pak odolnost zvýšenou – kromě minimálních požadavků týkajících se odolnosti proti nárazu jsou tak splněny zároveň testy pádu špičatého předmětu či testy průniku špičatého předmětu a testy nárazu vysokou rychlostí (= střelba). Odolnost se týká obrub i čoček. (Mimochodem, vysoká odolnost ochranných brýlí není požadována jenom pro pracovní provozy, ale využívají ji také sportovci provozující airsoft.)
Shrnutí
Normy odpovídají požadavkům definovaným USA a EU. Americká norma je uživatelsky přímočařejší i díky systému značení a zaujme důrazem na faktor zamlžování brýlí a odolnost proti nárazu. Evropská, resp. mezinárodní ISO norma lépe pokrývá široké spektrum rizik, cílí na optické parametry a má přísnější požadavky na zorné pole, na refrakci a zkreslování. Preferuje dlouhodobou vizuální přesnost a je ukotvena v evropské legislativě, takže na ni navazují další související ISO normy (např. ISO 16321-2, týkající se svařování).
Zdroje a materiály k detailnějšímu srovnání:
[2] https://blog.ansi.org/ansi/ansi-isea-z87-1-2025-safety-glasses-eye-protection/
[5] https://www.cdc.gov/niosh/bulletin/2022/eyeware.html
[6] https://toprisesafety.com/x-under-ansi-z87-1-by-anti-fog-safety-glasses-manufacturers/
[7] https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pesticidy/por/pro-uzivatele-por/oopp/oci/
[8] https://www.officeo.cz/normy-ochrana-zraku/
[9] https://www.sulka.sk/clanky/ochrana-zraku-a-hlavy-nova-norma-en-iso-16321/
[10] Microsoft 365 Office (Copilot): upřesnění týkající se požadavku „anti-fog“.
Autor: Eva Klapalová
Foto: Freepik