Vynikající postřeh, analytické myšlení, průběžné nabývání znalostí, zkušeností a vytrvalost při řešení různorodých situací týkajících se zraku – těmito vlastnostmi disponují ortoptistky. Během OrtoFestu, který se konal v sobotu 22. listopadu 2025, zaplnily přednáškový sál na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Dopolední blok, kterého se zúčastnila redakce České oční optiky, zahrnoval čtyři přednášky a dvě diskuse, které nastínily i překážky, s nimiž se tato profese potýká a vypořádává. Odpolední blok, včetně polední pauzy, byl určen pro workshopy.
Kazuistiky
Michaela Kaisrová, ředitelka Léčebny zrakových vad ve Dvoře Králové, v úvodní přednášce popsala publiku čtyři kazuistiky dětí ve věku od tří měsíců do devíti let. Ze všech bylo patrné, jak důležité je vylučovací metodou, trpělivě, logickým myšlením, doptáváním se a vyšetřeními dojít ke zdárnému výsledku.
U první z nich, Natálky (9 let), náhle vznikla exoforie. Původně byla určena k operaci (rozdíl 4 dioptrie mezi oběma očima byl velký), ale nakonec se její stav zlepšil ortoptickým cvičením natolik, že se u ní plně obnovila binokularita. Důvodem jejího stavu byl růst oka, myopizace levého oka a podkorigovaná korekce.
Tříměsíční chlapeček Vítek byl poslán od pediatra, měl o hodně větší pravé oko. Rohovka byla transparentní (u glaukomu by byla zašedlá), měl kolobom papily a sítnice. Má sice horší zrakovou ostrost, ale bude sledován a jeho stav se bude zlepšovat.
U pětiměsíčního Josífka bylo podezření na ptózu. Maminka si však všimla, že poloha víčka se mění. Nakonec se ukázalo, že má fenomén Marcuse Gunna, tj. potíž se zvedáním horního víčka, což bylo nejvíce patrné při pohybech čelistí, když měl chlapeček dudlík. Tento stav mu sice zůstane až do dospělosti, ale nebude už tak postřehnutelný.
Publikum kazuistiky velmi pozorně sledovalo, reagovalo především na velmi rychlé mžikání očí u čtyřletého Viktorka, které se vždy náhle objevilo, když sledoval předměty ve vzdálenosti 40 cm, a pak odeznělo. Chlapec byl odeslán na neurologii do Hradce Králové, kde tamější primář vyloučil problém mozku. Byl to již třetí případ, se kterým se setkal. Ukázalo se, že jde o benigní, dědičnou záležitost, mžikání očí měl i tatínek, v dospělosti však téměř nepostřehnutelné.
Čilá a veselá pětiletá holčička Mia měla normální přední i zadní segment oka, ale mezi oběma očima se objevila diskrepance, jevící se jako amblyopie. Při vyšetření po čtrnácti dnech najednou při čilém pohybu po ordinaci narazila do skříňky. Byla odeslána na neurologii. Ukázalo se, že měla kraniofaryngeom, častý nádor u dětí, který utlačuje své okolí (tedy i zrak). Nemetastázuje, projevuje se jako houba, velmi rychle roste (proto náhlé zhoršení zraku během pouhých dvou týdnů) a zase se smršťuje. Holčička byla operována a uzdravuje se.
Na všech těchto případech se ukázalo, jak důležitá je spolupráce ortoptistek s neurology. Stejně tak je obohacující spolupráce s optiky a optometristy, jak se ukázalo na následující přednášce Romany Panchártkové.
Tipy a triky pro ortoptistky
Zkouška vycvaknutí skla z obrub
Romana Panchártková na konkrétních příkladech ukázala, jaké jsou ideální obruby pro děti a v čem se dělají nejčastější chyby. Publiku rozdala plastový vzorek obrub, aby si mohlo vyzkoušet vycvaknutí/nacvaknutí plastového skla.
U dětí se doporučují obruby spíše plastové, tvar kulatý. Vázané a vrtané nikoliv, obvykle se po měsíci rozbijí. Ideální jsou flexibilní brýle, u nichž lze vyměňovat jejich součásti. Musí sedět sedla (existují i nalepovací, která lze aplikovat ze spodní strany očnice). Brýle nesmí být malinkaté, ani obrovské (stranice musí tvořit rovnoběžku s obličejem). Vhodnými doplňky jsou zarážky a brzdičky na brýle a silikonové šňůrky (ty jsou hlavně pro miminka).
Hlídat se musí především centrace – i přes pravidelné poukazování na to, jak při ní správně postupovat, se v ní často chybuje. Pravidlo zní měřit výšku očí v obrubě. Pokud by to nebylo technicky možné, je lepší vybrat obrubu jinou. Špatná centrace je vidět na první pohled: oko dítěte hledí pouze skrze horní část skla a středová a spodní část skla je volná – oko má přitom hledět přes střed.
Diskuse nad kompetencemi
Následné body přednášky vyvolaly diskusi v publiku. Přednášející uvedla, proč se nebát nasadit vypadlé sklíčko nebo dotáhnout šroubek na brýlích (odtud praktičnost brýlových minišroubováků v ordinaci). Pro rodiče dítěte, které nosí brýle, je to velká pomoc a pro dítě především. Romana Panchártková také upozornila, že brýle se nemají čistit vlhčenými ubrousky (obsahují alkohol), mohou mimo jiné zničit antireflex na sklech, ale mikrovláknem nebo vodou a jarem.
Z řad publika zazněla zkušenost, spíše však obava – ortoptistky totiž odpovídají za vyšetření zraku a následná cvičení zraku, manipulovat s brýlemi může být však kontraproduktivní – pokud by došlo nedopatřením k jejich zničení (např. by praskly), mohlo by být po ortoptistce vyžadováno zaplacení škody. Zazněla zkušenost, že alkohol ve vlhčených ubrouscích ničí plastový povrch obrub (debata o tom, jaké přípravky jsou vhodné, se však nyní vede obecně) i doplňující poznámka, že brýle se často nahřívají, než se s nimi manipuluje. Byly uvedeny i další zkušenosti z řad publika – jde o to, aby byla ortoptistka rozhodná a neměla zbytečný strach řešit detaily, na druhou stranu pokud se na manipulaci s brýlemi necítí, může odkázat na pomoc optika, jehož doménou obruby jsou.
Rémyho separátor
O přestávce účastnice OrtoFestu zkoušely prototyp Rémyho separátoru
Přednáška o Rémyho separátoru byla rozdělena na dvě části.
V té první zazněla přednáška Jarmily Stehlíkové, kterou přednesla její spoluautorka Hana Fraitová. Přiblížila posluchačům terapii excesu divergence.
Rémyho separátor se používá u akomodativních strabismů a funguje tak, že pacient se snaží dva odlišné obrázky (definované křížkem a kolečkem) spojit do jednoho vjemu (výsledkem je přítomnost křížku v kolečku). Stěžejní je cvičení s prizmaty a Bagoliniho skly. Pacient má udržet binokulární vidění při pohledu na obzor. Hana Fraitová v závěru této odborné přednášky uvedla kazuistiku devítiletého chlapce, jehož funkce zraku se po půl roce cvičení s touto pomůckou zlepšily.
O zrození nového Rémyho separátoru se podělili s posluchači programátoři David Zahradník a David Minx (ke trojlístku těchto technicky nadaných strůjců nového Rémyho separátoru patří rovněž Tomáš Koutecký). Oba přednášející byli motivováni svými blízkými, které docházely na pracoviště ortoptistek procvičovat si zrak. Vzhledem k velkému množství pacientů a omezené kapacitě lékařské péče, i tomu, že separátor není možné zapůjčit si domů, rozhodli se sestrojit jej sami na 3D tiskárně. Jako materiál byl volen plast PET-G a nelegovaná ocel (je lehčí než nerez) a lehčená skla. Prototyp přinesli na ukázku s sebou.
Budoucí výrobci přístrojů v zákrutách certifikace
Ukázalo se, že být nadšen, umět technicky myslet, navrhnout a vyrobit přístroj je tou „lehčí“ částí. Otestovat patřičný počet kusů, nechat jej certifikovat a legálně pak prodávat je však během na dlouhou trať.
Podle předsedkyně České společnosti ortoptistek Gabriely Mišíková je to, že se někdo ortopřístroji zabývá, milníkem a ČSO vznik tohoto přístroje podporuje. Tím, že jde o zdravotnický prostředek, musí být ale vše podle pravidel.
Posluchačky opět sdílely své zkušenosti a postřehy, což je vždy cenné. Některé z nich by byly rády, pokud by byl inovován rovněž cheiroskop. Jedna z nich uvedla, že jí byl ukázán nově sestrojený cheiroskop od technicky zdatného tvůrce, který se však potřeboval ujistit, zdali je sestavený přístroj přesný a v pořádku. Zkušenější generace zažily již více pokusů o výrobu, ty však – a to je škoda – často narazily na své limity, protože je třeba otestovat vždy větší počet přístrojů, mít potřebné prostředky pro podnikání a projevit obrovskou vytrvalost.
Háčkem je velikost trhu – počet přístrojů pro tento obor je malý, proto se vyplatí vyrábět je v evropském měřítku, nikoliv pouze pro ČR a Slovensko. U certifikace je třeba na jeden přístroj najmout jednoho odborníka, který úskalími certifikace projde, jak zazněla další zkušenost. Zahradník a Minx uvedli, že je složité pohybovat se mezi organizacemi a získat od nich informace, jak postupovat a kam se obrátit, aby k certifikaci vůbec došlo.
AmblyoPlay
Jako poslední v dopoledním bloku vystoupil on-line Martin Horák, jenž představil na prezentaci možnosti aplikace Amplyoplay, vhodné pro zrakovou terapii. Aplikace, určená vždy pro jednoho pacienta, obsahuje dvanáct her (namátkou Létající bonony, Chytej příšery atd.). Pacient věnuje skrze aplikaci denně 30 minut hře na počítači nebo tabletu a posiluje zrakové funkce a binokulární vidění. Délka tréninku je šest měsíců.
AmblyoPlay pomáhá při léčbě amblyopie, strabismu, insuficienci konvergence a při dalších poruchách binokulárního vidění. Martin Horák stručně zahrnul i obchodní podmínky pro ortoptiky.
Během oběda se konal volitelný workshop Rohovkový topograf a další přístrojové vybavení KOOO LF MUNI. Odpolední workshopy zahrnovala témata Konvergencia a akomodácia od diagnostiky k cvičeniu, Využití aplikace EYEBAB v ortoptice, Včasný záchyt – tipy a triky, Virtuální realita v ortoptice. Součástí OrtoFestu bylo plenární zasedání České společnosti ortoptistek.
Závěr
Gabriela Mišíková při naší konverzaci zmínila, jak ostře sledován bude od ledna 2026 Národní program včasného záchytu závažných očních vad (VZOV) u dětí do tří let věku, který spustilo Ministerstvo zdravotnictví. Česká společnost ortoptistek je jedním z jeho garantů a tato informace je důležitá především pro pediatry.
Ortoptistky a ortoptisté jsou těmi, díky jejichž erudici se zlepšuje dětem – těm především – i dospělým zrak. Při odhalení vady jsou spolu s lékaři, neurology, optiky a optometristy těmi, kdo přicházejí na kloub příčině a navrhují další nejvhodnější postupy. Tato pomoc je klíčem ke každodenním zázrakům vidění…
Autorka článku, foto: Mgr. Eva Klapalová