V italské Florencii se právě koná 15. mezinárodní konference s podtitulem Výzkum slabozrakosti a rehabilitace.
Kongres probíhající tento týden ve dnech 8. až 12. září 2025 zaujme paletou témat.
Zabývá se hlouběji možnostmi současných technologií, které mohou slabozrakým posloužit, včetně telerehabilitace a neurovizuální rehabilitace (mj. i po onemocnění mozku), možnostmi molekulární biologie či genové terapie při poruchách zraku, intraokulárními a extraokulárními řešeními či neuromodulací.
Popisuje také na konkrétních případech vyšetřovací metodu mikroperimetrie i např. případy hluchoslepoty. Samozřejmostí jsou příklady preskripce pro slabozraké a popis měření výsledků klinických studií. Komplexnost kongresu dokládá i téma, jak se lidé se svou slabozrakostí vyrovnávají po stránce psychické.
Ústní prezentace zahrnují tři hlavní širší okruhy:
1) Slabozrakost v pediatrii, Prevence a screeningové procesy, Zorné pole a neuroftalmologie;
2) Zrak, řízení a čtení, Kvalita zraku a života;
3) Organizace a služby pro slabozraké, Pomůcky pro slabozraké, Vizuální rehabilitace a protézy. Za samostatný okruh lze považovat téma umělé inteligence.
AI a slabozrakost
Speciálním a momentálně velmi často diskutovaným tématem je umělá inteligence, která je součástí technologického vývoje ve společnosti (ať už přijímaného kladně, nebo rezervovaně).
Na kongresu je naplánováno sympozium popisující spolupráci USA a Jihoafrické republiky při rehabilitaci zraku, která by se mohla přelít do spolupráce globální – účastníci budou promýšlet nejvhodnější nástroje, které se při ní budou využívat, mimo jiné ke sdílení dat ze screeningů, v jejichž čtení může být nápomocna právě AI.
Vzhledem k vývoji AI se její nástroje průběžně vyhodnocují. Lékařská fakulta Harvardovy univerzity a univerzita v čínském Čchung-čchingu pro potřeby (nejen) kongresu vyhodnotily ChatGPT 4o, konkrétně jeho pomoc s mikronavigací pro zrakově znevýhodnění a nevidomé. K testování vzniklo 113 reálných tzv. mikroscén se čtyřmi základními situacemi, a to pohybem venku, uvnitř, na přestupní stanicí a v obchodním centru a 407 otázek vygenerovaných lidmi.
Pokud měl ChatGPT4o vstupní údaje s obrázky tzv. scén, dosáhl senzitivity 64 % a specificity 76 %. Senzitivita i specificita poklesly přibližně o 13 % a 7 %, když byly jako vstupy použity popisy situací generované GPT4o. Při autorství lidí se zlepšily senzitivita a specificita cca o 17 % a 16 %.
Vzhledem k tomu, že popis generovaný GPT byl horší než vložení obrázku napřímo, lze předpokládat, že některé prostorové informace potřebné pro mikronavigaci se pravděpodobně ztratily při generativních popisech scén. Tento problém lze údajně zmírnit tak, že obrázky budou poskytnuty přímo modelu VLM (Vision-Language Model, jenž propojuje obrázkové a textové informace).
Závěr zní, že univerzální jazykový model ChatGPT 4o i s vyladěnými prompty stále ještě nedosáhne při porozumění tzv. scénám na stejnou úroveň jako člověk. (Pozn. red.: čtenáři mají možná obdobnou zkušenost při nasazení AI jako komunikátora v některých organizacích, kdy AI určitý kontext nedokáže rozklíčovat, na rozdíl od komunikátora-člověka. Argument v případě této studie může ale znít i naopak: člověk je procentuálně lepší, ale jen o malé desítky procent.) Obě univerzity soudí, že VLM Modely vizuálního jazyka, které jsou speciálně trénovány na navigační scénáře, mohou výkonnost AI ještě značně zlepšit.
Další vyhodnocující studií je ta od Centra oftalmologických věd dr. Rádžéndry Prasáda, Ústavu lékařských věd a Národního institutu lékařských věd v Indii spolu s Britskou asociací pro kontaktní čočky. Tyto organizace se v rámci AI věnovaly výhodám a omezením skeneru a čtečky s umělou inteligencí pro slabozraké. Padesát účastníků studie s různými stupni zrakového postižení v průměrném věku 29,68 roku (směrodatná odchylka ±11,95 roku) absolvovalo zkoušku asistenčních brýlí s podporou umělé inteligence po dobu 45 až 60 minut. Studie prokázala, že brýle se zabudovanou AI mají významný potenciál, osobám se zrakovým postižením umožňují nezávislost. Mezi jejich přednosti patří identifikace okolí, rozpoznávání tváří a bezpečná navigace. Zároveň je třeba pro jejich vylepšení řešit problémy s hmotností zařízení, bezdrátovým připojením, cenovou dostupností a účinností takové pomůcky pro chůzi. Pozornost má být zacílena i na srozumitelnost řeči a funkci čtení.
Pět nej
K pěti nejvíce očekávaným přednáškám a podle synopsí nejvíce oceňovaným mají patřit ty následující:
- Vztah mezi vědomým chováním rodičů a vývojovými výsledky u batolat se zrakovým postižením (studie z Nizozemska);
- Zlepšení chůze u 100 dětských pacientů se slepotou a slabozrakostí po nasazení speciální dětské dvojhole s kolečky a svrchní konstrukcí s popruhem obepínajícím pas pro slabozraké (studie z USA);
- Audit výsledků za deset let (2015–2025) u neurooftalmologické kliniky pro zrakově znevýhodněné na klinice klinických hodnocení centrálních poruch vidění (studie ze Spojeného království, ze Severního Irska);
- Trénink pomocí EEG biofeedbacku pro zlepšení zrakových funkcí a kvality života u dětí s infantilním nystagmem: dlouhodobá a krátkodobá analýza (studie z Kanady);
- Analýza faktorů, které ovlivňují hodnocení zdravotnických zařízení u adolescentů se zrakovým postižením (studie je z Číny).
Účast na kongresu je mezinárodní, jak dokládá sborník abstrakt přesahující 500 stran, který si lze stáhnout zde: https://vision2025florence.com/abstracts/ a porovnat si tak průřez a aktuálnost témat, které rezonují ve vědecké komunitě jak mezinárodně, tak v jednotlivých zemích, a také si uvědomit, jaká obdobná témata řešíme rovněž na národní úrovni naší země.
Zdroj: Mezinárodní společnost pro výzkum a rehabilitaci slabozrakosti