Vědci z Jižní Koreje tvrdí, že našli způsob, jak zjistit ADHD zkoumáním sítnice pomocí umělé inteligence.
Výzkumníci z univerzity Yonesi University College of Medicine v jihokorejském Soulu se domnívají, že charakteristika očního pozadí by mohla být spojena s neurovývojovou poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), která ovlivňuje soustředění a impulzy.
Odborný výzkumný univerzitní tým analyzoval ve své studii od dubna do října 2022 ve dvou jihokorejských nemocnicích snímky sítnice 323 dětí a dospívajících s ADHD a 323 bez této poruchy.
Použit byl model umělá inteligence, který pomáhá tuto poruchu detekovat. Tento model s přesností na 96 % odhalil, že u osob s ADHD se vyskytují výrazné rozdíly v oku, zejména ve tvaru a struktuře krevních cév.
Bylo zjištěno, že ukazateli toho, zda jedinec trpí ADHD, jsou změny v oku zahrnující zvýšení počtu cév, zesílení jejich tloušťky a zmenšená hlava zrakového nervu, která řídí spojení očí s mozkem.
Právě tyto změny na oku mohou odrážet rozdíly v propojení mozku – sítnice je úzce propojena s mozkem a to je u ADHD odlišné.
Výzkumníci uvedli, že jejich analýza sítnice má „potenciál fungovat jako neinvazivní biomarker pro screening ADHD“.
Dodali, že dřívější vysoce přesné modely se obvykle opíraly o různorodý soubor proměnných, z nichž každá postupně přispívala k rozlišení subjektů. Jejich přístup analýzu zjednodušil tím, že se zaměřuje výhradně na fotografie sítnice. Tato strategie, opírající se o jediný zdroj dat, zvyšuje přehlednost a užitečnost modelů.
Tato nová zjištění byla publikována minulý měsíc v časopise npj Digital Medicine a mohla by znamenat zásadní příležitost pro rychlejší a přesnější diagnostiku tohoto onemocnění.
I přes pozoruhodné výsledky této studie však vědci zdůraznili, že se jedná o studii předběžnou, jejíž výsledky jsou založeny na omezeném vzorku a věkovém rozmezí (průměrný probandů byl devět let). Výzkumný univerzitní tým nyní doufá, že bude moci test aplikovat na větší skupinu v širším věkovém rozmezí a zároveň zohlednit osoby s poruchou, jako je autismus.
Mezi běžné příznaky ADHD patří nesoustředěnost, neklid, impulzivní rozhodování, potíže se strukturováním času a s dodržováním pokynů.
Vědci se se snaží nalézt lepší klíč k rozpoznávání příznaků, protože včasný screening a včasná intervence mohou zlepšit u jedinců s ADHD jejich sociální, rodinné a akademické fungování.
(Pozn. red.: v ČR se počet lidí s ADHD odhaduje na cca 250 000 osob, tj. 3–8 % dětí a 2–4 % dospělých.)
Celou studii Retinal fundus imaging as biomarker for ADHD using machine learning for screening and visual attention stratification si lze prostudovat např. na stránkách Nature.com
Zdroj: Nature.com, Daily Mail Online
Obr.: Pete Linforth, Pixabay