Astronauti Suni Williamsová a Barry „Butch“ Wilmore strávili 9,5 měsíce neplánovaného pobytu ve vesmíru. Jaké jsou jeho účinky na zrak, mozek a tělo?
Astronautka Suni Williamsová a Butch Wilmore odletěli v lodi Starliner Calypso 5. června 2024 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Let měl trvat jen asi 10 dní. Během příletu na stanici se však objevily neočekávané potíže pohonného systému, které vedly k problémům s návratem zpět na Zemi. Loď Starliner nakonec na Zemi odletěla prázdná. Astronauti zůstali na ISS až do 29. září 2024 do příletu lodi SpaceX Crew-9. Zpět na zem se posádka Crew-9 včetně Williamsové a Wilmora vrátila až 18. března 2025. Ve vesmíru tak strávili 286 dnů, 7 hodin a 5 minut.
Odborníci však varují, že neplánovaný pobyt Butche Wilmora a Suni Williamsové na Mezinárodní vesmírné stanici může mít vážné zdravotní dopady. Šokující snímky před pobytem a po něm ve vesmíru ukazují, jaké nepředstavitelné škody mohou způsobit měsíce strávené v drsných podmínkách vesmíru. Jedná se například o vyhublé končetiny nebo zvýšené riziko rakoviny. Odborníci varují, že uvízlí astronauti mohou čelit vážným zdravotním komplikacím.
Když se Suni Williamsová (59 let) a Butch Wilmore (62 let) vynořili z kapsle SpaceX Crew Dragon, lékařské týmy jim přispěchaly na pomoc s nosítky. V případě astronautů vracejících se z vesmíru je to normální postup, protože jejich oslabené svaly jim ztěžují chůzi v důsledku zemské gravitace. Dvojice podstoupila několik dní intenzivních lékařských vyšetření a kontrol v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu. Zdravotní experti u těchto astronautů již zaznamenali známky fyzického poškození zdraví. Největší dopad na jejich zdraví ve vesmíru má to, že jsou vystaveni mikrogravitaci a intenzivnímu elektromagnetickému záření. Vzdálenost od zemské přitažlivosti způsobuje, že astronautům ochabují svaly a po návratu mají problémy s chůzí.
Ztráta zraku a pokles kognitivních funkcí
Astronauti měli po návratu na Zemi neobvyklý vzhled, což způsobilo nahromadění tekutin v hlavě, což může vést až k vážným zdravotním komplikacím. Narůstající tlak v hlavě, který tlačí na oči a optické nervy, způsobuje takzvaný neuro-okulární syndrom spojený s kosmickými lety (SANS). Mikrogravitace v průběhu svého trvání způsobuje dokonce změny tvaru oka včetně otoku zrakového nervu, zploštění zadní části oka a vytváření záhybů na sítnici. SANS způsobuje rozmazané nebo neostré vidění asi u 70 % všech astronautů, kteří letí do vesmíru.
Studie ukázaly, že oči astronautů se po návratu na Zemi obvykle vrátí do normálu, ale NASA varuje, že některé změny mohou být i trvalé. Dále bylo zjištěno, že čím déle astronauti zůstanou ve vesmíru, tím větší bude riziko poškození zraku. Tento fakt se jistě projeví vzhledem k jejich výjimečně dlouhé misi rovněž u Williamsové a Wilmora. Stejně tak proměňující se tlak v mozku spolu se stresem a nedostatkem spánku podle odborníků způsobují u některých astronautů kognitivním problémy.
Závěr
Studie ukázaly, že astronauti zpracovávají některé úkoly ve vesmíru výrazně pomaleji než na Zemi. Výzkum také prokázal, že u astronautů se projevuje zhoršená pracovní paměť a pozornost spolu se změněným rizikovým chováním. V současnosti však neexistuje žádný důkaz, že tyto změny přetrvávají i po návratu astronautů na Zemi.
Autor: Mgr. Petr Veselý, DiS., Ph.D.